Výroba sádrokartonových desek - reportáž ze závodu
Sádrokartonové desky Rigips se vyrábí v závodě v Horních Počaplech. Továrna je schována za mělnickou elektrárnou na samém okraji obce Horní Počaply. Tyto dva závody určitě něco spojuje. Stojí tu jako dva bratři držící se za ruce, napadá mě při pohledu na dopravníkový pás vedoucí z elektrárny do závodu. Či ze závodu do elektrárny? Odkud kam a hlavně co se po pásu přepravuje, určitě za chvíli zjistíme.
U brány nás vítá vedoucí závodu Ing. Radomír Kamler, který se nás s ochotou ujímá. Ještě než dojdeme do výrobní haly, zaútočím první otázkou: „Nač ten dopravníkový pás? Vy zásobujete elektrárnu nebo ona vás?” „Jestlipak víte, z čeho se sádrokarton vyrábí?” vrací mi úder pan Kamler. Klopím oči a přiznávám, že zrovna na tuto látku jsem ve škole chyběla. „Hlavní surovinou při výrobě sádrokartonu je sádra,” pouští se do vysvětlování můj průvodce. „Ta se získává ze sádrovce. Ten se buď těží z přírody, anebo se vytváří umělou cestou - to znamená, že vzniká jako vedlejší produkt při odsiřování kouřových zplodin tepelných elektráren. Třeba zrovna takové, jakou je tato mělnická. A tím dopravníkovým pásem nám sem z elektrárny posílají tento „umělý” sádrovec, kterému se říká energosádrovec. Ten je mimochodem mnohem čistější a stálejší než sádrovec přírodní. Avšak nehledě na to se kvalita energosádrovce nepřetržitě kontroluje, neboť tato surovina musí splňovat velmi přísné limity pro čistotu, vlhkost a další fyzikálně-chemické vlastnosti.”
Ještě než jsme překročili práh rozsáhlé výrobní haly, byli jsme vybaveni slušivou reflexní vestičkou, botami a ochrannou helmou. Bezpečnost zaměstnanců i hostů vždy na prvním místě! - to je motto nejen společnosti Rigips, ale i celého koncernu. Naši prohlídku začínáme u neskutečně dlouhého výrobního pásu. Jeho jedné straně dominuje obrovská role papírového kartonu, ze které se pomalu odvíjí papír. Můj průvodce zde nezapomene podotknout, jak důležitá je kvalita tohoto speciálního papíru. Mimochodem, věděli jste, že pevnost papíru určuje z cca 85% pevnost sádrokartonové desky? Já už to vím ... „Dokážete odhadnout,kolik papíru je na takovéto jedné roli?” zkouší mě pan Kamler. Nemám nejmenší tušení, asi dvoumetrový průměr role mi toho moc nenapovídá, a tak se vzdávám. „Je to cca 13 kilometrů papíru. A představte si, že v závodě v Horních Počaplech se za 15 měsíců spotřebuje při výrobě sádrokartonových desek papír o délce, jež by stačila k ovinutí celé zeměkoule!” dodává hrdě. Vraťme se ale k pásu, kde na odvinutý papír stéká nějaká kaše (krupičná to asi nebude - to poznávám i bez ochutnání), která se rozprostírá po celé šířce papíru. „Tak tohle je ten energosádrovec, co vám posílají z elektrárny?” táži se svého průvodce. „Ba ne,” ujímá se slova pan Kamler, „než tato kaše dorazí na pás, proběhne ještě řada procesů. Došlý energosádrovec rozdělíme na dvě části. Jednu část přeměníme na sádru. Tomuto procesu přeměny se říká kalcinace. Jednoduše řečeno vaříme sádrovec v kotli tak dlouho, než se z něj odpaří voda. Takto vzniklá sádra je ochlazena a v zásobním sile čeká na další zpracování.”
Jak jednoduché! Nedá mi to se nezeptat, co se děje s tou druhou částí energosádrovce. „Druhá část se nevaří, ale vysušuje. Do vysušené směsi se přidávají různé přísady (třeba na lepší přilnutí sádrového jádra k papíru) a v mísícím centru se tato suchá směs smíchá se sádrou a s vodou. A teď už je to přesně ta kaše, co tady před námi stéká na karton,” zakončuje svou přednášku pan Kamler.
Pozoruji vysoce pevný papírový karton, který se zahnutím okrajů směrem nahoru a přilepením dalšího (rubového) papíru formuje do tvaru nekonečného pásu desky. Tato nekonečná deska putuje po několik desítek metrů dlouhém páse vstříc nůžkám, které ji - již dostatečně ztvrdlou a navíc označenou typem desky a časem výroby – skutečně stříhají na formáty blízké těm, se kterými se setkáváme na stavbách. „Takto nařezané desky zajíždějí do sušičky, kde vzorně vyrovnány v několika patrech čekají, až se z nich vypaří nadbytečná voda.” Naše prohlídka se už pomalu chýlí ke konci. Nacházíme se totiž na druhém konci výrobního pásu u tzv. formátovacího zařízení. To si odchytává sádrokartonové desky vyjíždějící ze sušičky a rozřezává je na konečné požadované rozměry. Ořezané desky přebírají důmyslná chapadla paletovacího zařízení, která je rovnají na palety. Takto připravené palety jsou vysokozdvižnými vozíky odváženy do skladu, kde se však dlouho neohřejí. Putují totiž vzápětí na korby kamionů, které je rozvážejí k zákazníkům. Vracíme slušivý bezpečnostní obleček a plni dojmů opouštíme brány moderního výrobního závodu, kde ve výrobě stěží potkáte živou duši. Plně automatizovanou linku stačí totiž obsluhovat pouze 5 lidí, kteří se starají hlavně o dostatečný přísun surovin. Zato v expedičním skladě se to hemží jako v mraveništi. Není divu, za dobu naší návštěvy se zde vystřídala pěkná řádka kamionů!