Stavební akustika

Akustika ve stavbě – základní rozdělení akustických řešení

Stavební akustika se zabývá dvěma základními problémy.

  • Omezení přenosu zvuku mezi různými prostory ve stavbě
  • Řešení vnitřní akustiky v místnosti

Pro řešení prvního z uvedených problémů je třeba postavit zvuku do cesty vhodnou zvukově izolační konstrukci či konstrukční materiál. Základní vlastnost požadovaná od takových konstrukcí je neprůzvučnost. Konstrukční systémy nabízené společností Rigips byly pečlivě sestaveny tak, aby splňovaly nejpřísnější kritéria. Jejich vlastnosti byly experimentálně ověřeny v autorizovaných zkušebních laboratořích.

Naměřené vynikající hodnoty neprůzvučnosti spolu s dalšími výhodnými vlastnostmi konstrukčních systémů Rigips dávají uživateli do ruky řadu prostředků, které vedle kontroly přenosu zvuku ve stavbě usnadní i řešení dalších požadavků kladených na stavební objekty.

Pro bližší informace naštivte akustické příčky.

Druhý uvedený problém potřebuje zcela odlišný přístup – zde je třeba do interiéru zvolit a vhodně rozmístit takové materiály, které příznivě ovlivní chování zvuku (dobu dozvuku) v dané místnosti. Pro takové řešení nabízí Rigips širokou škálu různě akusticky pohltivých materiálů a konstrukcí, které jsou uvedeny ve specializované dokumentaci na stropy.

Protihluková ochrana budov: Klid pro Vás i pro Vaše zákazníky

Efektivní ochrana proti hluku ve stavbě je stále důležitějším tématem pro architekty a projektanty.

Pro lidi je totiž mimořádně důležitým kritériem pohody bydlení klid. Teprve v klidu si lidé mohou řádně odpočinout a soustředěně pracovat. Trvalý hluk může dokonce způsobit závažné zdravotní problémy.

V nejlepším případě se hluk považuje „pouze“ za rušivý element. Vysoké nároky na protihlukovou ochranu je třeba začlenit do projektu a následně je nutné zajistit, aby byly v praxi spolehlivě splněny.

Při správném projektování je možné dosáhnout obojího. V prostorech budovy se může hluk z vedlejších místností natolik utlumit, že ho obyvatelé nebudou vnímat jako rušivý. Lidé tak budou moci žít i pracovat vedle sebe v akustické pohodě.

Slyšitelná oblast

Člověk slyší vymezenou oblast zvuků, která je dána pásmem slyšitelných kmitočtů od zhruba 16 Hz do 20 kHz – viz graf. Citlivost sluchu je subjektivní a souvisí se zdravotním stavem a věkem člověka. S přibývajícím věkem se slyšitelnost zhoršujě – zejména vnímaání vysokých frekvencí.

hladina_akustickeho_tlaku

Stavební akustika: oblast zájmu

Stavební akustika se zabývá jen určitou vymezenou oblastí kmitočtů – zpravidla rozsahem mezi 100 Hz až 3,150 kHz.

V odůvodněných případech je nutné tuto oblast rozšířit, hovoří se pak o tzv.“faktorech přizpůsobení spektru“ označovaných C. Pokud je tedy zájem sledovat chování konstrukcí v oblasti nízkých a středních kmitočtů (např. hluk způsobený dopravou) použije se faktor Ctr.

Je možné případně zkoumat i vyšší rozsah kmitočtů – např. faktor C50-5000.

zvukově izolační oblast

Stavební akustika řeší dvě základní oblasti problémů

  • Izolace proti nežádoucímu zvuku
  • Řešení vnitřní akustiky prostoru

Problém izolace proti nežádoucímu zvuku pak zahrnuje dva druhy šíření zvuku ve stavbě a tedy i dva rozdílné přístupy k zamezení tohoto šíření

  • Zvuk šířený vzduchem
  • Zvuk šířený konstrukcí

Proti zvuku šířenému vzduchem je třeba postavit do cesty stavební dílec, který šíření zvuku zabrání nebo alespoň omezí. Taková vlastnost konstrukce se nazývá vzduchová neprůzvučnost.

Šíření zvuku konstrukcí lze v hotové stavbě omezit jen velmi těžko. Je nutné zabránit vstupu akustické energie do konstrukce co nejblíže u zdroje hluku.

Schopnost konstrukce zvukově izolovat dvě sousední místnosti z hlediska zvuku přenášeného konstrukcí se nazývá kročejová neprůzvučnost.

Stavební konstrukce pro vzduchovou neprůzvučnost

Klasickým přístupem k řešení vzduchové neprůzvučnosti je postavit zvuku do cesty hmotnou konstrukci. Z empirické zkušenosti lze odvodit, že každé zdvojnásobení plošné hmotnosti dělící konstrukce přinese zvýšení vzduchové neprůzvučnosti o 6 dB.

Pro dosažení požadovaných zvukovoizolačních vlastností vnitřních příček je výhodnější místo zvyšování plošné hmotnosti použít lehké dvojité konstrukce. Každá taková konstrukce se skládá z nosného systému (dřevěné nebo kovové profily) a z oboustranného opláštění deskami (jednoduché nebo dvojité opláštění systémovými deskami s plošnou hmotností jedné desky nižší než 40 kg/m2), které jsou odděleny vzduchovou mezerou vyplněnou pružnou minerální izolací.

Výhodou konstrukcí suché stavby (konstrukce z desek sádrokartonových či sádrovláknitých) je využití principu kmitajících membrán s pohltivou vrstvou vloženou do mezery mezi nimi. Takové konstrukce splní stejnou neprůzvučnost jako konstrukce masivní, avšak při násobně menší hmotnosti.

Například pro vzduchovou neprůzvučnost Rw = 49 dB je třeba

  • Stěna ze železobetonu tl. 100 mm o hmotnosti cca 230 kg/m2
  • Stěna z plných cihel tl. 150 mm o hmotnosti cca 250 kg/m2
  • Stěna s deskami Modrá Akustická tl. 100 mm o hmotnosti 28 kg/m2

Konstrukcemi lehkých předstěn lze řešit i neprůzvučnost nevyhovujících stávajících dělících konstrukcí.

Například postavením předstěny opláštěné dvojnásobně sádrokartonovými deskami Modrá Akustická lze výrazně zlepšit neprůzvučnost původní zděné stěny

  • Původní stěna z pórobetonu tl. 80 mm, omítnutá – Rw = 35 dB
  • Původní stěna z pórobetonu tl. 80 mm, omítnutá s předstěnou – Rw = 63 dB
  • Původní stěna z plných cihel tl. 150 mm, omítnutá – Rw = 52 dB
  • Původní stěna z plných cihel tl. 150 mm, omítnutá s předstěnou – Rw = 63 dB

Neprůzvučnost laboratorní Rw a stavební R´w

K jednotlivým konstrukcím deklaruje výrobce hodnotu vzduchové neprůzvučnosti Rw (vážený index – jednočíselná hodnota) zjištěnou v laboratoři, kde jsou vyloučeny přenosy zvukové energie vedlejšími cestami.

neprůzvučnost laboratorní

V reálné stavbě však šíření zvuku ovlivňují přenosy tzv. vedlejšími cestami (netěsnosti, vedlejší konstrukce, napojení apod.). Vždy záleží na vlastnostech okolních stavebních dílů, volbě napojovacích detailů a způsobu zabudování konstrukce do stavby.

neprůzvučnost laboratorní

Proto je pro stavební neprůzvučnost R´w vždy nutno počítat s hodnotou nižší.

Podle normy ČSN 72 0532 (verze z r.2009) je pro přibližný přepočet hodnoty laboratorní na hodnotu stavební uveden vzorec

R´w = Rw – k1

Kde korekční činitel pro lehké konstrukce je udáván k1 = 4 až 8 dB

2011 Rigips