Předsazené stěny
Obklady stěn vždy přímo souvisí s podkladní svislou konstrukcí. K podkladní konstrukci jsou lepené pomocí lepicí malty Rifix, tzv. suchá omítka.
Předsazené stěny spřažené = předstěny montované na konstrukci z R-CD profilů spřažené s podkladní vertikální konstrukcí pomocí stavěcích třmenů, přímých závěsů nebo spojky Klik-Fix.
Více se dočtete v článku Konstrukce předsazených stěn a šachet.
Předsazené stěny volně stojící = předstěny montované na konstrukci z R-CW profilů nezávisle na podkladní svislou konstrukci.
Více se dočtete v článku Konstrukce předsazených stěn a šachet.
Stěny šachet = stěny montované na konstrukci z R-CW profilů nebo obvodových úhelníků vždy s montážním přístupem jen z jedné strany.
Více se dočtete v článku Konstrukce předsazených stěn a šachet.
Tyto konstrukce mohou ve stavbě splňovat následující funkce:
- estetické vylepšení stávajících povrchů stěn a příček
- zvýšení hodnot akustických vlastností stěn a příček
- zajištění požární odolnosti
- zvýšení hodnot tepelně izolačních vlastností obvodových stěn
- vytvoření meziprostoru pro vedení instalací
- zajištění bezpečnosti proti násilnému vniknutí do chráněného prostoru
(v případě bezpečnostních předstěn) - možnost kotvení břemen bez předvrtání a hmoždinek (v případě opláštění deskami Habito® H)
Hlavní konstrukční prvky
- Opláštění – sádrokartonové desky Rigips, Habito H, konstrukční desky RigiStabil, speciální desky Glasroc F Ridurit, Glasroc F Riflex nebo Glasroc H, Rigiton, Gyptone BIG a Gyptone BIG Curve
- Nosná konstrukce je tvořena z:
Technologie lepení lze použít pouze pro svislé konstrukce.
Postup montáže lepených obkladů stěn
Suchá omítka
Nalepené sádrokartonové desky Rigips
Stavební připravenost
Pro úspěšné lepení sádrokartonových desek Rigips musí podklad splňovat následující předpoklady:
- stabilita podkladu (nesmí se vyskytovat aktivní praskliny)
- pevnost a soudržnost povrchu
- podklad musí být suchý
- v případě mastného povrchu je nutno tento povrch řádně odmastit (např. odstranit separační přípravky po odbednění betonových konstrukcí)
- omezená sprašnost a savost podkladu (podklady s vyšší savostí nebo sprašné podklady je nutno ošetřit Základním penetračním nátěrem Rigips)
- teplota podkladu i prostředí: min. +5 °C
- sklovitě hladké nebo nesavé povrchy je nutno opatřit Základním kontaktním nátěrem Rigips
Po ošetření podkladu jedním z nátěrů lze lepení sádrokartonových desek zahájit nejdříve za 24 hodin, tj. po dostatečném proschnutí nátěru.
Maximální odchylka od rovinnosti podkladního povrchu je 30 mm. Při větších nerovnostech se poloha sádrokartonových desek rozměří na podkladní stěnu a vyznačí se svislé pruhy pro lepení. V místech prohlubní ve vyznačených pruzích je nutné vyrovnat podklad pomocí předem nalepených svislých pruhů sádrokartonu. Alternativně lze předem nalepit pruhy sádrokartonu na celou výšku místnosti a tyto řádně vyrovnat. Poté lze následně lepit opláštění ze sádrokartonových desek pouze do tenké vrstvy sádrového spárovacího tmelu Max naneseného zubatou stěrkou bez potřeby dalšího vyrovnávání. Vytyčení úrovně líce obkladu se provede značkovací šňůrou na podlaze a na stropě.
Rozmíchání lepicí malty
K přípravě tmelu je nutné použít čisté plastové vědro. Lepicí malta Rifix se rovnoměrně vsypává do předepsaného množství čisté studené vody. Po vsypání je vhodné nechat ji 1–2 minuty v klidu, poté se rozmíchá nejlépe pomocí elektrické metly. Je nutno dbát na správnou konzistenci malty. Dodatečné ředění vodou je možné, avšak zahuštění dosypáním suchého prášku se nedoporučuje. Doba zpracovatelnosti je minimálně 45 minut od rozmíchání.
Lepení sádrokartonových desek Rigips
Lepicí malta se nanáší na rub desek opláštění ve formě terčů, které jsou uspořádány do třech řad při podélných hranách a v podélné ose sádrokartonové desky.
Vzdálenost jednotlivých terčů v řadě je cca 30–35 cm. Doporučená tloušťka terčů je v rozmezí 10–40 mm, plocha terče min. 150 mm2.
Alternativně lze nanést lepicí maltu na podkladní povrch. Polohu jednotlivých terčů je nutno předem rozměřit na podklad a poté pouze tato místa před lepením upravit (např. oklepat, očistit a ošetřit Základním penetračním nátěrem apod.).
Spotřeba lepicí malty závisí na rovinnosti povrchu. Pohybuje se v rozmezí 4–8 kg/m2.
V případě ideálně rovného podkladu je možno na rub sádrokartonových desek nanést sádrový spárovací tmel Max zubatou stěrkou (zub 4 mm) ve třech pruzích (při podélných hranách a v podélné ose desky). Šířka pruhu tmelu je na šířku stěrky, tj. 200–250 mm.
Pro opláštění se použijí sádrokartonové desky na celou výšku místnosti, aby nedocházelo k vytváření vodorovných spár. Délka sádrokartonových desek je o cca 15–20 mm kratší než světlá výška místnosti. Takto upravené sádrokartonové desky jsou osazovány ke stěně na podkladky tloušťky cca 10 mm, takže u podlahy i stropu zůstane mezera cca 10 mm, vhodná pro optimální vyrovnání sádrokartonových desek a odvětrání vlhkosti z lepicí malty.
Konečné vyrovnání sádrokartonových desek se provede pomocí srovnávacích latí a poklepáním gumovou palicí. Doba tvrdnutí lepidla je závislá na teplotě a vlhkosti. Na rozdíl od šroubovaných sádrokartonových konstrukcí není nutné vystřídat podélné hrany desek se svislými hranami otvorů (např. oken či dveří).
Dilataci je nutno provést jen v místě dilatace podkladní konstrukce, není nutná s ohledem na velikost plochy lepeného obkladu.
Tmelení spár mezi sádrokartonovými deskami, stejně jako spár u podlahy a stropu, se provede podle instrukcí uvedených v článku Jak postupovat při tmelení. Doporučená technologická přestávka před zahájením tmelení (pro vyzrání lepicí malty) je podle konkrétních podmínek na stavbě 2 až 3 dny.